Co je to demokracie a proč je tak žádaná ?

      V poslední době si nejde nevšimnout v tkzv. západních civilizacich nárůstu organizací a iniciativ požadujících "skutečnou demokracii", jelikož se jejich propagátorům, demokracie tak jak jí prezentuje jejich buržoasie a politické elity nezamlouvá. Evidentně se tedy domnívají, že je minimálně v jejich zájmu nahradit současný politický systém nějakou "lepší demokracii" čímž bude docíleno společenského pokroku.

     K odhalení podstaty této otázky musíme nejprve ale znát definici demokracie, jakou nám například nabízí Wikipedia - 

     "Demokracie je forma vlády, případně státu, ve které je zdrojem moci lid."  

     Je důležité podoktnout, že nějaký humanoid buduje moc vždy, a na světě je vláda zvířat spíše velice lokálním a nestabilním jevem, jelikož člověk si přivlastnil nárok na přizpůsobování si planety ke svému účelu. Důležitou otázkou tedy také je co je to "lid" ? Wikipedia nabízí na tuto otázku celkem 4 možnosti:-


Lid označuje -
- velké společenství lidí, které spojuje společný jazyk, kultura nebo historie
- obyvatelstvo jednoho státu
- střední a nižší společenská vrstva (prostý lid)
- shromáždění osob přítomných liturgii

     Dalším důležitým výrazem v tomto souvětí je podstatné jméno v sedmém pádu, tj. "zdrojem". V tomto ohledu celá věc padá i stojí na tom, jak tento zdroj vnímáme. Rozlišujme mezi aktivní a pasivní formou zdroje. V myšlené pasivní formě zdroje dnes demokracie skutečně funguje, jelikož prostý lid, tj. střední a nižší společenská vrstva je zdrojem práce jakožto výrobního činitele který odevzdává svému šéfovi a systému pro jeho chod. Lid je nucen pro své přežití pro systém pracovat, a tím pádem je i nucen k tomu, aby na něm byla aplikována moc, kterou lid pasivně přijímá. Můžeme také zdroj moci v podobě lidu vnímat v jeho aktivní formě, kdy lid je svým totálním vládcem, bez autorit které by nad ním uplatňovaly moc, a lid je tedy jediným zdrojem moci. Jistě sami uznáte, že v případě kdy je lid aktivním zdrojem moci nesmí existovat stát, který by na lid dohlížel a případně ho i persekuoval a tím omezoval jeho vlastní moc. Jakékoliv zastupitelství, poslanecká sněmovna a další útvary jsou v aktivním vnímání zdroje moci nedemokratické, protože vyrvávají moc i zodpovědnost z rukou lidu ve prospěch elity. Mezi aktivním a pasivním pohledem na zdroj moci nemůže existovat žádná vzduchová bublina, nebo "něco mezi tím" jelikož buď lid skutečně vládne a nebo za něj vládne někdo jiný, čili vládne nad ním.

     Podívejme se nyní na jinou definici z Wikipedie, tj. definici anarchismu:- 

     "Anarchismus je politická ideologie usilující o vytvoření společnosti bez sociální, ekonomické a politické hierarchie a jiných forem nadvlády člověka nad člověkem (např. genderová nebo věková)." 

     Z této definice můžeme jasně vypozorovat, že jelikož anarchismus odstraňuje nadvládu člověka nadčlověkem, tak dává moc i zodpovědnost přímo do rukou lidu. To znamená že lid je v případě anarchie skutečně jediným zdrojem moci, a tudíž je naplněna myšlenka lidského zdroje moci v jeho aktivní formě.

     Z těchto dosažených znalostí můžeme tedy směle formulovat vlastní definici, tj:- "Demokracie, kde je aktivním zdrojem moci lid je anarchie". V tomto případě totiž není lid příjemcem, nýbrž vykonavatelem moci. Bylo by také dobré doplnit, že autor tohoto článku není anarchista.

     Vraťme se teď tedy zpět k lidem usilujícím o "skutečnou demokracii". Existuje několik variant, jakými mohou tito lidé ke svému politickému přesvědčení přistupovat:-

1. Jsou anarchisté a jde jim skutečně o naplnění definice demokracie v její aktivní formě zdroje. Mezi aktivní formou zdroje moci lidu v demokracii a anarchismem nevidí rozdíl, a proto tyto výrazy zaměňují.

2. Jsou pro vylepšení způsobu jakým pasivně přijímají cizí moc a jde jim o zdokonalení utlačování jich samotných. 

3. Jde jim o zmírnění svého otroctví pro systém ale nikoliv o jeho odstranění.

     
     Jak si můžeme povšimnout, tak pojem demokracie je velice neurčitý, a velmi záleží na pohledu kterým se lidé na demokracii jakožto na pojem dívají. Není proto divu, že tohoto pojmu využívají jak antiautoritářské, tak i velice autoritářské režimy. Bolševismus například využíval pojmu "lidová demokracie", kde rozhodně nešlo o demokracii, kde by lid byl aktivním zdrojem moci. Demokracie s aktivním zdrojem moci lidu je totiž striktně antiautoritářská, a každé jiné společenské zřízení než anarchie nebo komunismus (odstraňující stát, soukromé vlastnictví a třídní rozdíly) tedy chtě nechtě musí připustit, že v sobě alespoň částečně skrývá prvky pasivního zdroje moci lidu. 

     V dnešní době je pojem demokracie vynášen až do nebes, jde o věc, o jakou se s až po Havlovsku s fanatickým zápalem  bojuje téměř všude po světě, aniž by si kdokoliv uvědomoval co demokracie vlastně znamená. Je snadné demokracii ukazovat jakožto jedinou cestu když je tak snadno ohebná a zároveň jde o tak krásné slovo. Musíme si uvědomit že tento systém nás přímo nutí nějaké slova nebo pojmy milovat a jiné nenávidět. Podívejme se například na slovo "fašismus" nebo "komunismus", při vyřčení těchto slov se automaticky člověku vybaví zlo aniž by sám o těchto ideologiích něco věděl. Stejné je to u slova demokracie, akorát že toto slovo nás naučila propaganda tohoto systému milovat, stejně jako v Severní Korei, kde navíc dostala přídomek "lidová". 

     Demokracie nevyznačuje navíc další faktory na nichž je společnost postavena. Podíváme-li se například na demokracii státní, tj. demokracii kde je lid v libovolné nenulové míře pasivním zdrojem moci, pak nám demokracie nevyznačuje jakým způsobem má být vedena ekonomika, zda má být tržní a nebo má být založena na centralizovaném plánování. Dále také taková demokracie nevyznačuje autoritativnost režimu ani sílu militarismu, ani zda bude takový stát vést isolacionistickou nebo intervenční (imperialistickou) politiku. Demokracie tedy NENÍ státním zřízením, respektive tedy je ve znění definice demokracie jak je na Wikipedii tedy spíše KAŽDÝM státním zřízením.  

     Pokud ale studujeme demokracii tak samozřejmě nemůžeme zůstat jen u její definice, jak jste již možná ti,   co jste to dočetli až sem v duchu namítali. To je pravda, ovšem existuje spoustu forem demokracie a pohledů na ní které se často i navzájem vylučují. Zazněl tu již například pojem lidová demokracie, dále také existuje sociální demokracie, křesťanská demokracie a mnohé další demokracie. Podívejme se také například na rozpor mezi konzervativci a liberály, kde obě strany kladou důraz na úplně jiné hodnoty. Bylo by proto velmi časově obtížné přistupovat ke každé takové demokracii jednotlivě a proto jsem použil jen definici jak jí nabízí Wikipedia.

     Na závěr článku bych chtěl jen vzkázat, že jsem se tento článek snažil napsat co nejvíce objektivně bez příklonu k pravicovému nebo levicovému vnímání světa, státu, hospodářství nebo společnosti. Jde mi hlavně o to aby jste si po přečtení tohoto článku uvědomili o co sami usilujete, protože i ta nejtvrdší diktatura se dá podle velice obecné definice nazvat demokracií. Lze také namítat že demokracie kde je lid pasivním zdrojem moci není demokracií, nicméně podívejme se na dnešní dobu, kde buržoazie a elity ovládají svět a přesto jsou lidé přesvědčováni o tom že žijí v demokracii. Musel jsem proto tento pojem přizpůsobit dnešní době. THINK FREE !!!